Knihy – ohrožený druh? – 8. díl
Pojem kulturní politika není něco, u čeho by jakákoli umělecky založená osoba skočila do vzduchu a radostně se pustila do její přípravy. Nicméně je to pojem, který zastřešuje, jak se lidem v kultuře žije a pracuje, a také nástroj, jak to zlepšit, pokud je to cílem.
Kulturní politika je podobně jako jakákoli jiná politika vize, vytyčený směr, kudy se má společnost skrz státní aparát vydat v podpoře a rozvoji kultury a tím pádem i sebe sama. Tato vize bývá vtělena do nějakého strategického dokumentu a v našich končinách mívá časově omezenou platnost. Je obvykle součástí výhledů do budoucna zhruba na pět až sedm let. A skoro vždy ji připravují jiní lidé než tu předchozí, protože se mezitím jednou až dvakrát konají volby.
Naproti tomu v končinách, jako je Norsko nebo Švédsko, mají hlavní cíle kulturní politiky stejné už desítky let. Švédská kulturní politika říká: „Kultura má být dynamickou, podnětnou a nezávislou silou založenou na svobodě projevu. Každý má mít možnost podílet se na kulturním životě. Kreativita, rozmanitost a umělecká kvalita mají být nedílnou součástí rozvoje společnosti.“ S drobnými obměnami (konkrétně byl v roce 2009 doplněn princip diverzity) platí od roku 1974. Ano, čtete dobře.
Priority jako takové [Read More]