Do počtu: Ženy a moc v socialistickém Československu

Adéla Gjuričová16. marca 2024158
Číslo Ženy za socializmu sprevádzajú diela Michaely Janečkovej a Barbory Šimonovej zo série Emancipovaná žena → srdce domova a milenka třídy SUPERLUX (2023)

Genderový rozměr moci v moderních diktaturách představuje komplikované téma. Přítomnost a vliv ve veřejné sféře souvisejí s ideologií, s přízní vládnoucí strany i s obsazením politických a správních institucí. Značnou část toho všeho československé ženy za socialismu měly. A zároveň jim velký kus k tomu, aby byly opravdu mocné, scházel. V tomto textu si položíme jen pár z tolika zajímavých otázek, které se nabízejí: Chápaly se ženy jako reprezentantky jiných žen? Nebyli muži za socialismu stejně málo mocní? A co znamená, že u nás ženy nikdy nešly s muži do konfrontace?

V sekularizovaných společnostech, jako byla ta česká, se moderní ženské emancipaci otevíraly o něco snazší cesty než například ve výrazně tradičnějším prostředí Slovenska. Na konci čtyřicátých let dvacátého století tak měly české země rozvinutou síť ženských organizací, úzkou vrstvu emancipovaných vzdělaných žen i relativně vysokou míru ženské zaměstnanosti. Komunistický převrat v roce 1948 sice nestavěl na explicitním genderovém rozměru programu, avšak mnohá opatření, která následovala, měla pro postavení žen a pro změnu společenské praxe dalekosáhlé důsledky. Lze říci, že součástí socialistického přebudování státu, ekonomiky a společnosti byl i specifický projekt emancipace.

Vláda se v prvních letech po únoru zaměřila na získání kontroly nad všemi oblastmi veřejné správy a na zbavení nekomunistických elit jakékoli politické a ekonomické moci. Rychlá industrializace, [Read More]

Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *

Partneri:

Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.