Únorový převrat v roce 1948 vytvořil velký prostor pro realizaci řady dřívějších komunistických vizí o podobě nového Československa. Součástí těchto změn byla i snaha zajistit rovnoprávnost žen a vytvořit nový typ ženy, tzv. novou socialistickou ženu, která se měla vyznačovat poměrně jasnými znaky a vlastnostmi.
Představa, že moderní společnost by měla nastolit rovnost, sociální spravedlnost a zajistit svobodu lidem, se utváří už v devatenáctém století a není typická jen pro komunistické myšlení. V rámci něho hrál koncept nového člověka na rozdíl od liberálních, křesťanských a dalších proudů zásadnější roli. Socialismus, potažmo komunismus bude vybudován pouze na základě revolučního přerodu celé společnosti zahrnujícího proměnu jedince v jeho dokonalejší podobu – v nového socialistického muže a novou socialistickou ženu. Tyto ideální prototypy budoucnosti měly představovat vyšší formu lidství, další stupeň rozvoje humanity a zároveň vzor hodný následování.
O konkrétní podobě nové socialistické ženy se v dílech komunistických klasiků mnoho nedočteme, většinou nalezneme jen obecné charakteristiky zaštítěné politickou angažovaností, pracovním nadšením a odklonem od domácí sféry rodiny. Mnohem větší prostor je věnován tomu, jak nastolit rovnoprávnost a emancipaci žen, které Marx, Engels i Lenin chápali jako základní předpoklad pro samotný „zrod“ a rozvoj nové socialistické ženy. Jediná cesta podle nich vedla přes radikální přerod společnosti v podobě socialistické revoluce: [Read More]
Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.
Jeden komentár
Pingback: Editoriál