Vystopované přestávky
Zhluboka vdechuji
vůni řetězové houpačky,
které se pevně držím,
jen vzlétnout –
vdechuji ze svých náhle bezedných rukou
vůni rzi, dokonce povrzávání soukolí,
a ty divné řetězy, které rozradostňují,
ano, naplňují mé ruce: houpám se,
až se ten nejopotřebovanější článek
uvolní, otevře se a letím – Lovím
ze vzduchu své spolužáky,
učebnu za učebnou, dvůr i tabuli.
Takto odejít, po hřišti z hlíny zalité dlažbou,
a ujistit se přitom, že mi zvonění pořád
úspěšně elektrizuje kůži – takto odejít,
uchvácen svými dochvilnými přízraky,
úzkostmi a dětskými pláči, dnes vyšitými
do tohoto koberce kocoura
čerstvě vylitého z mé náruče, voda
[Read More]
Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.
