Etnická, nebo třídní očista?

Jakub Vrba22. júna 202264
foto: Vizuálne materiály Spoločnosti Jaromíra Krejcara

Vysídlení československých obyvatel německé národnosti, ke kterému došlo mezi lety 1945 a 1946, bylo otevřeně založeno na etnickém principu. Ještě v průběhu roku 1944 však byly otevřeny i jiné možnosti, zdůrazňující třídní rozměr zásahu do českoněmecké společnosti. Celý proces se zároveň odehrál v kontextu velké poválečné redistribuce majetku v zemi.

Při posledním sčítání lidu se k německé národnosti přihlásilo jen něco kolem 25 tisíc občanů České republiky. Dříve však německy mluvil přibližně každý třetí obyvatel českých zemí a v celé multietnické Československé republice Němci tvořili necelou čtvrtinu obyvatel, Češi přitom ani ne polovinu. Čeští Němci obývali převážně pohraniční oblasti Čech, na Slovensku pak žili v menším počtu karpatští Němci. V tomto ohledu došlo za takzvané třetí Československé republiky (1945–1948) k zásadní proměně, kdy byla prakticky celá německá národnostní skupina mnohdy násilným a krvavým způsobem vysídlena. Šlo svým rozsahem v českých podmínkách o bezprecedentní vstup do složení obyvatelstva země, jakkoli svou podstatou nesrovnatelný s genocidou československých Židů a Romů. Všechny tyto události však plně zapadaly do tragického období od konce třicátých do začátku padesátých let, které se vyznačovalo radikálními a často násilnými zásahy do etnických i sociálních struktur československé společnosti. Důležitým motorem těchto změn přitom byly válečné události i zločinná politika nacistické třetí říše a tím i mezinárodní kontext.

[Read More]

Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *

Partneri:

Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.