Svobodu z Bejrútu až do Sorbonny. Studentské propalestinské protesty ve světě

Terezie Poněšická19. júna 2024187

Studenti se bouří. A to ne jen na Kolumbijské univerzitě, propalestinské protesty studentů pokračují celosvětově – napříč Spojenými státy, Evropou a arabským světem.

Studenti protestují na akademické půdě proti univerzitní spolupráci se společnostmi, které jakkoli finančně podporují Izrael, jeho okupaci Pásma Gazy a Západního břehu. Slogany jako „Až dnes půjdete do třídy, vzpomeňte si, že v Gaze už nejsou žádné univerzity“, „Líbí se vám naše univerzita? V Gaze Izrael všechny zničil“ nebo „Stop genocidě“ rezonují studentskými protesty. Vyžádaly si světovou pozornost a některé i pozitivně uspěly v cestě za novými reformami.

Historie se opakuje

Propalestinská demonstrace studentů na Kolumbijské univerzitě v New Yorku rozpoutala řetězec univerzitních protestů po celém světě. Že spouštěčem byla zrovna tato škola, není zas tak překvapivé. Historie se opakuje, letošní protesty na Kolumbijské univerzitě můžeme považovat za jistou analogii protiválečných demonstrací z roku 1968, kdy studenti na stejné akademické půdě – a mnohých dalších – protestovali proti válce ve Vietnamu. Stejně jako tomu bylo před 56 lety, i dnes studenti zaujali stejnou taktiku okupování univerzitního kampusu a i dnes bojují za podobné hodnoty jako dříve – za ukončení univerzitní spolupráce napojené na vojenské aktivity. Protesty pokračují napříč Spojenými státy. Řada z nich byla násilně rozehnána a tisíce studentů byly zadrženy policií. Americký kongres dokonce pracuje na prosazení zákona o rozšíření definice antisemitismu, která by považovala za nezákonnou pouhou kritiku státu Izrael.

Jsou tu ale i univerzity, kde studenti docílili významných úspěchů a jejich angažovanost nepřišla vniveč, ba naopak. Brown University ve státě Rhode Island se rozhodla s protestujícími spolupracovat a uskutečnit studentské volby ohledně ukončení obchodní spolupráce s Izraelem. Kalifornská univerzita se s protestujícími studenty dohodla na ověření univerzitních investic a ujištění, zda jsou v souladu s její etikou, zejména co se týče společností, které obchodují s výrobou a exportem zbraní.

Protestuje se i ve Francii, Německu, Irsku nebo Nizozemsku

Prestižní univerzita politologie v Paříži, SciencesPo, se stala epicentrem propalestinských protestů ve Francii. Škola kvůli tomu ztratila vysokou finanční podporu regionu Île-de-France, který je jejím esenciálním finančním partnerem a dotuje ji více než jedním milionem eur ročně. Valérie Pécresse, vedoucí regionu Paris Île-de-France, se k situaci vyjádřila na sociálních sítích slovy: „Rozhodla jsem se přerušit veškeré regionální financování SciencesPo, dokud se situace ve škole neuklidní a nebude bezpečná.“ Ředitel SciencesPo Jean Bassères odmítl žádost protestujících o přerušení vztahů s univerzitami v Izraeli.

Foto: Autorka

Naopak Trinity College v Dublinu je dokonalou ukázkou toho, že studentské demonstrace mají cenu. Po diskusi s protestujícími studenty se univerzita rozhodla ukončit s izraelskými společnostmi jakékoli investice. Právě irská Trinity College se zasadila o významný historický krok. Jak píše absolventka Trinity College Michaela Králová pro deník Alarm, šlo o první táborové obléhání („encampment“) univerzity v historii Irska, ale také o první propalestinské studentské obléhání v Evropě. Protesty byly nečekaně úspěšné – nedošlo k žádné státní represi, probíhaly poklidnou formou, všechny požadavky, které protestující kladli, byly školou do posledního vyslyšeny. Studenti požadovali, aby Trinity College Dublin „zpřetrhala všechny vazby s izraelskými institucemi“, „učinila jednoznačné prohlášení solidarity odsuzující pokračující genocidu, ničení infrastruktury, osadnický kolonialismus, apartheid a okupaci Palestiny“, včetně závazku k odškodnění, které by „plně podpořilo sto palestinských vědců při studiu na univerzitě“.

„Karlova univerzita se podílí na genocidě,“ hlásá slogan před Univerzitou Karlovou

Protestuje se i v Čechách. Studenti a další protestující z iniciativy Academics Against Apartheid (Akademici proti apartheidu) se 2. května přidali k celosvětovým demonstracím. Apelují na mlčení univerzity ohledně genocidy páchané v Gaze a požadují, aby univerzita odstoupila od jakékoli finanční spolupráce s Izraelem. Mimo jiné tato iniciativa lobuje za přerušení univerzitních dohod českých univerzit s Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě a ukončení partnerství s Ben Gurionovou univerzitou v Negevu a Telavivskou univerzitou.

Vstup do Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Troji okupovalo 50–80 studentů. Jednalo se o poklidný protest, kde studenti seděli před vchodem do budovy a drželi v rukou palestinské vlajky. Bylo možné zahlédnout slogan „Charles university is complicit in genocide“ a z megafonu slyšet „Free, free Palestine“.

Na stránkách fakulty se děkanka Sokolová k demonstraci vyjádřila slovy: „Respekt ke svobodě vyjadřování a shromažďování má a musí mít také svou hranici a musí být vzájemný. Vzájemný respekt k právům na vyjádření však demonstrující neprokázali: jeden z demonstrujících fyzicky napadl studenta z kolejí, který dával najevo, že s protestujícími nesouhlasí, a zranil ho v obličeji. […] Úkolem univerzity a fakulty je vytvářet prostor pro diskusi i o citlivých tématech. Zároveň je naprosto nezbytné nevytvářet prostředí, ve kterém se kdokoliv cítí ohrožený, napadaný, ponižovaný, zastrašovaný. Dále také napsala: „Vedení fakulty se od ní [demonstrace] distancuje a odsuzuje formu, kterou protestující zvolili.“

„Za odpor a bojkot dokud nebude Palestina sjednocená.“ Foto: Autorka

Mluvčí Policie České republiky Jan Daněk serveru Novinky.cz sdělil, že během protestu žádné napadení nezaznamenali. „Policie byla po celou dobu na místě, k žádnému napadení nedošlo. Skupinka demonstrujících se poté v klidu rozešla pryč,“ uvedl.

Podle magazínu Druhá směna šlo o náhodného muže, který chtěl demonstrující vyprovokovat sloganem s nápisem „Say no to Hamas terror“. Jeden z protestujících mu chtěl papír vytrhnout a následně byl mužem napaden. Další protestující se snažili situaci uklidnit, k žádnému většímu fyzickému napadení však nedošlo.

„Selektivní solidarita není solidarita“

Děkanka Sokolová ve svém vyjádření rovněž tvrdí, že podle ní na protestu nebyl přítomný jediný student Univerzity Karlovy a už vůbec ne Fakulty humanitních studií. To však neodpovídá instagramovému reportu Druhé směny, která zveřejnila videa dvou studentek, na kterém jedna přímo říká: „Jsme tady v rámci iniciativy Academics Against Apartheid a máme několik požadavků na naši univerzitu.“

Druhá studentka se vyjadřuje k demonstraci následovně: „Dneska tady nejsem jen jako český občan, ale také jako někdo, kdo je palestinského původu. A mám pocit, že mě tahle země i tahle univerzita, které jsem součástí, zklamaly na všech možných levelech. Selektivní solidarita není solidarita. Pokud univerzita chce adresovat konflikty ve světě a být solidární se všemi jejími studenty, musí nastavit adekvátně bezpečné a solidární prostředí pro všechny své studenty a ne jen selektivně.“

Pokud se máme držet veřejného diskurzu, že akademická půda by měla být inkluzivním prostorem pro svobodné vyjadřování a otevřenou diskusi, pak postoj Karlovy univerzity tuto definici příliš nesplňuje. Stačí se jen projít okolo 1. lékařské fakulty, kde nás u hlavních dveří přivítá – hned vedle té české – vyvěšená izraelská vlajka. Studuje tu celkem 327 izraelských studentů. Po 7. říjnu 2023 pro ně fakulta připravuje individuální studijní plány, poskytuje psychologickou pomoc, dokonce nabízí speciální stipendium pro studenty v akutní tíživé situaci. Naopak ostatní studenti cítí nedostatečnou podporu školy, která je podle mnohých selektivní. Jako reakci na zmíněné události studenti obdrželi e-mail od rektorky školy Mileny Králíčkové, který v nich vzbudil strach veřejně se vyjadřovat na podporu Palestiny.

Protesty se netýkají pouze Západu

Protesty se netýkají pouze Západu, studenti se bouří i v arabských zemích. Jedná se hlavně o sesterské americké univerzity sídlící na Blízkém východě, jako je American University in Cairo, American University of Beirut nebo University of Jordan, kde stovky studentů protestují na jednotlivých kampusech v obavách, aby peníze z jejich školného neputovaly do zbrojní výroby na podporu Izraele.

Na Americké univerzitě v Bejrútu se uskutečnil již podruhé studentský protest proti univerzitní spolupráci se společnostmi, které profitují z izraelské okupace nebo jsou s ní jakkoli spojené. Protestu se účastnilo přes 300 studentů, většina z nich zahalená v palestinském šátku kefíja a držící obrovskou palestinskou vlajku, která pokrývala celé nádvoří. Před vstupem do univerzity postávala řada vojáků s kalašnikovy v ruce, obrněná auta stála zaparkovaná opodál. Celý protest však sledovali spíš nezaujatě, beze snahy ho jakkoli potlačit. „Žádáme AUB, aby nám prozradila, kam naše peníze opravdu jdou, abychom se tak mohli ujistit, že nejsou investované do společností, které mají vazby na sionistickou entitu,“ říká jedna studentka pro noviny Megaphone.

Protest pred American University of Beirut. Foto: Autorka

Studenti se tu ve svých protestech zaměřují zejména na bojkot společností, jako je HP, jejíž technologie škola využívá. Dále chtějí bojkotovat další produkty, které jsou na BDS listu (Boycott, Divestment and Sanctions) a které se nadále prodávají ve školních automatech a kantýnách, jako jsou produkty společností Pepsi nebo Nestlé.

Jeden ze studentů, se kterým jsem mluvila, zdůrazňuje důležitou úlohu protestujících: „Myslím, že mladí v sobě mají větší tendenci k aktivismu než starší generace. Přestože moji rodiče Palestinu podporují, nejsou ochotni jít do ulic a protestovat. Kdo jiný než my studenti má být slyšet a bojovat za spravedlnost a základní lidskou důstojnost?“

Není protest jako protest

Americká univerzita je však jednou z výjimek. Kvůli sektářskému konfliktu, který Libanon svazuje již po desetiletí, je jakýkoli postoj nebo veřejný názor vnímán jako politická hrozba. Historie a politika tu jdou ruku v ruce. Například na Saint-Joseph University jakýkoli propalestinský protest nepřipadá v úvahu. A to ani mimo univerzitní kampus. Studenti této univerzity, kteří se chtěli připojit k podobným protestům, skončili neúspěšně. Během pár minut, kdy se začali shromažďovat pouze na ulici před vchodem do budovy, byli nenásilně rozehnáni místní vojenskou silou. Důvod je prostý: Saint-Joseph je jezuitská frankofonní univerzita, na které dříve studoval tehdejší libanonský prezident Bašír Džamáíl, bývalý prezident a vedoucí lídr strany Libanonské síly (Lebanese Forces), za občanské války známé pod názvem Katáib, militantní křesťanské pravicové strany. Džamáíl byl velmi kontroverzní osoba, zejména proto, že během občanské války se jako jediný snažil o navázání přátelských vztahů s Izraelem. Organizace pro osvobození Palestiny byla jeho hlavním protivníkem.

Protest pred American University of Beirut. Foto: Autorka

Rodina Bašíra Džamáíla má stále velký vliv a postavení v libanonské politice, což vede k odpovědi na otázku, proč podobné protesty dopadají tak neúspěšně. „Nechápu, proč se tohle děje. My žijeme ve válce, máme jasný důvod protestovat. Ale tohle je Libanon. Takhle to tu chodí…“ stěžuje si jedna z protestujících. Skupinka deseti odhodlaných demonstrantů se ale nevzdává a v protestu pokračuje. Posune se na chodník opodál, z dosahu vojáků. Studenti vyvěšují transparenty s nápisem „Studenti USJ stojí za Palestinou“ a do megafonu křičí: „Svobodu z Bejrútu až do Sorbonny, jezuitští studenti, nasaďte kefíji a buďte hlasem revoluce!“ Když nakonec studenti protest ukončují a vracejí se cestou k univerzitě, zastavují je vojáci se štíty v ruce (vojáků přišlo více než protestujících). Studenty nechají projít pouze tehdy, pokud si sundají šátky a schovají palestinskou vlajku.

Angažovanost studentů se vyplácí

Pražský protest byl však stále slabým odvarem studentských demonstrací v okolních zemích. Někde se protesty obešly bez výrazných dopadů, jinde byli studenti pozatýkáni policií. Studenti mají jasno v tom, na jaké straně stát. Teď je jen otázkou, jak se k tomu postaví jejich akademické instituce. Na ideálním příkladu Irska můžeme vidět, jak to reálně může fungovat a jak by to jednou třeba mohlo fungovat i u nás, v Čechách. Zároveň je více pochopitelné, že jednání studentů na Trinity College s vedením školy probíhalo tak hladce. Nezapomínejme, že Irsko bylo jednou z prvních evropských zemí, které stály za Palestinou a odsuzovaly izraelskou agresi od úplného začátku.

Vybrat si stranu, na které stát, však obnáší i vysoká rizika. Vyloučení ze školy, ztráta stipendia, nepřipuštění ke zkouškám nebo neobdržení diplomu, to jsou faktory, kterým dnes studenti propalestinských protestů čelí. Harvardova univerzita se na tomto základě rozhodla odložit třinácti absolventům jejich titul nejméně na jeden rok. Důvod? Zapojili se do propalestinského protestu, při němž tři týdny obléhali univerzitu.

Protest študentstva Saint-Joseph University. Foto: Autorka

Jedno mají ale všichni studenti společné: hlas, který je silný a rezonuje ve veřejném diskurzu po celém světě, hlas, který zanechává stopu a snaží se změnit dlouho zakořeněný systém, který je třeba přestat normalizovat. „Netýká se to pouze studentů mimo arabský svět, právě my jsme součástí celého konfliktu, a proto tu dnes jsme. Student je jediný, kdo může v této revoluci dosáhnout výrazné změny a zanechat stopu. Zanecháváme odkaz, ať už třeba jen tím, že tu teď mluvím,“ říká mi jeden student z American University of Beirut. O protestu mluví jako o revoluci. Jeho slova mi evokují tu naši sametovou. Kdo jiný stál v jejím čele než právě studenti vysokých škol?

Autorka je arabistka, v současné době studuje magisterský program Demokracie a lidská práva na univerzitě Saint-Joseph v Bejrútu.

Text je súčasťou projektu PERSPECTIVES – novej značky pre nezávislú, konštruktívnu a multiperspektívnu žurnalistiku. Projekt je financovaný Európskou úniou. Vyjadrené názory a postoje sú názormi a vyhláseniami autora(-ov) a nemusia nevyhnutne odrážať názory a stanoviská Európskej únie alebo Európskej výkonnej agentúry pre vzdelávanie a kultúru (EACEA). Európska únia ani EACEA za ne nepreberajú žiadnu zodpovednosť.

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *

Partneri: