2019 05 OdboryFeministický KapitálVšechny druhy lásky, které chceme zakusit

Hana Janečková10. mája 2019180

 

Rozhovor o feminismu, univerzálním nepodmíněném příjmu a významu pocitů ve společnosti po práci s britskou feministickou filozofkou, teoretičkou a autorkou Ninou Power vedla Hana Janečková. Tento rozhovor proběhl v říjnu 2018 při příležitosti akce Věčné prázdniny – nepracovní symposium Fotograf Festivalu a byl redakčně zkrácen.

 

Tvoje první kniha One Dimensional Woman z roku 2008, byla jedním z klíčových textů své doby. Mnoho toho, o čem jsi tam psala, je dodneška relevantní, například jak kapitalismus apropriuje feminismus pro své vlastní účely, když si jeho válečná mašinerie vypůjčuje feminismus pro ochranitelství Muslimských žen a zároveň implicitně potlačuje práva žen v Afghánistánu. Ale také jsi zde kritizovala touhu po konzumu, po hýčkání sebe samé. Pro někoho, kdo pochází z chudého zázemí s velmi omezeným přístupem k pěkným věcem, tak myšlenka rozmazlování sebe samé a nakupování může být velice lákavá. Jakým způsobem tedy mluvit o feminismu s teenagery, kteří pocházejí ze sociálně slabých rodin a nemají finanční nezávislost koupit si co chtějí? Jak pro ně udělat feminismus zajímavým či poutavým?

 

Kniha měla být intervencí do velice specifické situace a pak se začala žít svým vlastním životem, což bylo pro mě dost zvláštní a vůbec jsem s tím nepočítala, ale když něco napíšeš, tak nikdy nevíš, co se s tím stane. V určitém smyslu jsem mluvila o feminismu před ekonomickou krizí, kdy se zdálo, že feminismus byl úplně svázán s konzumem a konzum byl označen jako druh feminismu a emancipace. Trochu jsem experimentovala s tónem knihy, protože jsem byla znuděná knihami o feminismu, které byly psány často trochu falešně pozitivním způsobem, chtěla jsem napsat něco temnějšího a divnějšího. Nepokoušela jsem se být snadno přístupná a kniha má tak trochu moralistický náboj. Spousta lidí mě za to oprávněně kritizovala. Neútočila jsem na potěšení jako takové a nikomu bych to neodpírala, sama jsem docela dekadentní a mám ráda pěkné věci. Chtěla jsem kritizovat, jakým způsobem byl feminismus zredukován jen do tohoto, ale to není to samé jako říkat, že by se lidé neměli bavit či odpírat si luxus. Víme například, že trh předcházel kapitalismu, že lidi baví vyměňovat zboží a že mají rádi věci, takže to není problém sám o sobě. Úplně beru tvoji námitku o třídě, myšlenka, že dělnická třída nemá dovoleno být dekadentní a jen tak si užívat, je velmi moralistická levicová tradice.

 

Někdy je to napojeno na ekologický argument, že musíme méně konzumovat, protože tu není dost pro všechny. Myslím, že to je pravda, ale musí to být platné pro všechny, tedy pokud budeme redukovat spotřebu, tak to musí být v globálním měřítku a samozřejmě lidé se k tomu budou vztahovat ze svých individuálních pozic, jak budou chtít. Někteří lidé si z toho udělají hlavní rys svého životního stylu. Nic proti tomu nemám, ale myslím, že co chybělo v mé knize, byl důraz na odlišné modely konzumu a potěšení. V určitém smyslu je kniha útokem na to, jak úzce byly tyto termíny v té době definovány.

 

Dobře, a po deseti letech od publikace knihy, co se podle tvého názoru změnilo pro feminismus, například ve vztahu k sociálním médiím ?

 

Řekla bych, že mnoho z toho, o čem jsem tam psala, se ještě navýšilo, například určitý model kariéry žen, například kniha Sheryl Sandberg Lean In vyšla následovně a ta vyjadřuje přesně ten byznys nasměrovaný na CEO feminismus, jak se tomu někdy říká. Dá se říct, že proběhla exploze feminismu na internetu. V určitém smyslu proběhla také exploze jazyka, kterým popisujeme věci, což je epistemologicky velmi zajímavé. Máme více znalostí, protože máme více slov. Když jsem byla ve škole, před internetem, jedna z mých učitelek mi dala knihu Female Eunuch od Germaine Greer a řekla, že si to mám přečíst. Nebo kamarádka četla Beauty Myth od Naomi Wolf, ale prostě to bylo dost náhodné, co jsi kde našla. Neexistovala dnešní imerze do tolika a tolika termínů pro všechno, sexualitu atd. Způsob, jakým jsme nacházeli informace, byl spíš krok za krokem a mohlo se stát, že jsi na žádné feministické myšlenky ani nenarazila. Když jsem vyrůstala v North Wiltshire, tak jich nebylo mnoho a částečně o tom v knize mluvím kriticky, proč v devadesátých letech nebylo více feministických projektů.

 

Na druhou stranu – co tento technologický feminismus, feminismus na internetu dělá či k čemu je? Samozřejmě pokud více mladých žen slyší o feminismu a přemýšlí o tom, co znamená, tak je to výborné. Je skvělé, že lidi dělají svůj vlastní výzkum atd., ale nedá se zapomínat, že spousta informací na internetu je nějak zpeněžených či součástí nějakého brandingu, což způsobuje velké napětí. Někdy si říkám, že tato exploze jazyka, všelijakých konceptů, termínů a názvů věci spíše zamlžuje. Dříve jsem si myslela, že je to skvělé, protože jsme neměli dostatek konceptů, a dnes si říkám, že jich je zde možná moc.

Pre pokračovanie článku a pre prístup do archívu, si prosím zakúpte ročné predplatné. Ďakujeme a prajeme dobré čítanie.

 

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *