Manžel se nečekaně vrací domů ze služební cesty, zrovna když má žena doma tři milence. Aby je rychle schovala, pošle je všechny na balkon, kde je zaváže do pytlů. Manžel jde na balkon, vidí tři pytle. Kopne do prvního a ozve se zachrochtání. „Á, bude zabíjačka, ta ženuška je ale hodná,“ myslí si nadšeně a kopne do druhého pytle. Ozve se zakdákání. „Á, bude slepice na paprice, to bude dobrota,“ mne si ruce a kopne do třetího pytle. Ticho. Kopne ještě jednou, potom znovu a pořád ticho. Nakonec kopne vší silou a z pytle se ozve: „Ty debile, když jsem zticha, tak jsem asi brambory, ne?“
Rozšířeným charakteristickým rysem brambor je jejich přítomnost v pytli a to, že se svým vzhledem chovají nenápadně. Na rozdíl od jiné zeleniny používané coby emoji v sexuálních konotacích, „emoji brambora nezobrazuje nic jiného než samotnou škrobovou zeleninu“, jak vysvětluje průvodce emoji. Přesto zanechala svůj nesmazatelný otisk v každodennosti lidstva a posloužila jako nástroj pro systémové transformace. Ostatně skutečnost, že o bramborách vznikají a kolují vtipy, znamená, že se již plně integrovaly také do naší, česko-slovenské kultury.
Propojení brambor a společnosti je předmětem kritické diskuse o rozvoji kapitalismu z opačných pozic politického a ideologického spektra přinejmenším od osmnáctého století dodnes. Pro Karla Marxe byl pytel brambor symbolem rolnické třídy s jejím homogenním habitem a strukturou práce, Adam Smith do brambor vkládal velké naděje. Jak upozorňuje profesorka Rebecca Earle ve své eseji, „Adam Smith vrelo odporúčal zemiaky. Jeho myšlienka voľného trhu vychádzala z presvedčenia, že národ môže byť bohatý, iba ak je obyvateľstvo šťastné a sleduje svoje vlastné záujmy. Šťastie a pohodlie si, naopak, vyžadujú dostatok dobrého a výživného jedla – a práve to zemiaky podľa Smitha poskytovali.“ Brambory tak zajišťovaly potřebnou energii pro udržování dělnické třídy v chodu.
Byly to právě sadbové brambory, které jako historicky první zelenina opustily planetu Zemi v raketoplánu Columbia v roce 1995. Partnerství mezi univerzitou ve Wisconsinu, NASA a Čínou dalo vzniknout technologii Quantum Tubers, komorám pro pěstování brambor pro účely stravování astronautů ve vesmíru. Ostatně jsou to opět brambory, které pěstuje Matt Damon v půdě planety Mars ve filmu Marťan. Bez přítomnosti pytle brambor na palubě raketoplánu si dnes již dobývání a kolonizaci vesmíru nelze představit.
V tomto čísle Kapitálu se zaměřujeme nejen na kritické zhodnocení historických souvislostí mezi bramborami a nárůstem populací, které přispěly k rozvoji průmyslové revoluce a kapitalismu. V rozhovoru s Jaroslavem Čeplem, ředitelem Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, sledujeme nejnovější trendy ve šlechtění brambor a přibližujeme česko-slovenské reálie; včetně vysvětlení, podle jakého klíče se odrůdám brambor přidělují jména. Brambory pocházejí z And a za jejich kultivaci můžeme vděčit Inkům. Proto s vedením peruánské organizace Confederación Nacional Agraria probíráme strategie uchování genetické rozmanitosti původních odrůd brambor a také to, jak tato činnost přispívá k politické mobilizaci peruánského rolnictva a původních obyvatel. O každodennosti s Mrs. Potato Head diskutuje spisovatelka Jennifer Mills. Brambory si nelze představit bez věrné mandelinky bramborové. Samuel Velebný seznamuje s kulturními dějinami tohoto brouka, který svůj život v dobrém i ve zlém spojil s touto rostlinou.
Zveme vás do bramborového a bramborářského univerza prostřeného Tomášem Uhnákem a Dávidem Koronczim.
Tomáš Uhnák