Vzestup autoritářských a nacionalistických hnutí v západním světě upoutává pozornost soudobé politologie. Bulharský politolog Ivan Krastev a jeho americký kolega Stephen Holmes zaměřili svoji pozornost na „konzervativní obrat“ ve východoevropských zemích, ofenzivní politiku putinovského Ruska, kořeny úspěchů Donalda Trumpa i ekonomický vzestup Číny. Jejich práci Světlo, které pohaslo: Vyúčtování (svým názvem odkazující na jeden z románů Rudyarda Kiplinga) lze také chápat jako analýzu politických proměn po pádu „železné opony“, které se zdaleka nenesly v duchu liberálního triumfu podle scénáře Francise Fukuyamy. V centru jejich pozornosti je pak především deziluze Východu z důsledků ekonomické globalizace, dominance americké moci a prosazování nového typu antiliberální politiky.
Mimikry Putinovy vlády
Nemalou pozornost autoři věnují ruskému vývoji v posledním desetiletí Putinovy administrativy. Postoje ruského prezidenta podle nich vycházejí především z rozčarování většiny obyvatelstva z rozpadu Sovětského svazu, který znamenal konec snu o velikosti „ruské říše“. Cílem Putinovy politiky však podle nich není obnova východního impéria, nýbrž vytvoření protiváhy k americké geopolitice. Anexe Krymu nebo podporu povstalců na východní Ukrajině tak lze u autorů vnímat jako ono „nastavení zrcadla“ rozšiřování amerického vlivu na přelomu tisíciletí, ať už se týkal irácké války, nebo balkánské politiky a uznání kosovského státu. Konzervativní rétorika putinovského režimu i státem protežovaná homofobie jsou podle autorů především nátěrem zakrývajícím [Read More]
Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.
