Jean Malaquais a jeho protiválečné deníky Jak k nám mohou promlouvat deníky psané před více než 80 lety, v nejtemnějších letech druhé světové války? Je možné se k jejich autorovi nějak přiblížit dnes, kdy zuří válka nedaleko nás? Můžeme nalézt v jeho situaci a přemýšlení něco nám nezpochybnitelně blízkého i přes obrovskou vzdálenost, jež nás od něj dělí? Můžeme s ním vstoupit do konstelace? Nemáme jiného světla, jež by nám umožnilo nahlédnout minulost, než je světlo přítomnosti. Úhel vrhaného světla se ovšem liší podle našeho postoje v současných společenských a politických konfliktech a záleží na míře a povaze naší současné konformnosti nebo naopak revolty, co v minulosti zahlédneme. Není-li naším základním naladěním přitakat stávajícím poměrům, nalézáme v minulosti boje, které jsou analogické našim dnešním, boje vnitřní i vnější. Pokud nepokládáme válečné státní mašinerie a ohraničené státní pevnosti za útvary přirozené, s nimiž se musíme smířit a jimiž vytvářené utrpení jen skromně umenšovat, zjistíme, že v minulosti jsou celé zástupy bojujících jednotlivců, jež na ně ve víceméně shodných systémových souřadnicích nahlížely se svrchovaným opovržením a snažily se je všemi silami narušit. Snad pak i pochopíme Benjaminova slova z roku 1939, že „existuje tajná úmluva minulých pokolení s naším“, [Read More]
Predchádzajúci
Daniel Talesnik: O bezdomovectve musíme hovoriť inak
Ďalší