2019 11 PostsocializmusDivadelný KapitálVšechnu moc imaginaci (Už zase a ještě pořád)

Michal Hába11. novembra 2019120

 

Bertolt Brecht si v roce 1953 na otázku „Dá se dnešní svět zobrazit na divadle?“ odpovídá: „Dnešní svět na divadle zobrazit lze, je-li to svět, který lze změnit.“ Je nasnadě, že mluvíme o společenské funkci divadla, tím pádem i o jeho političnosti. Existuje tvrzení, že každé divadlo je politické. Míní se tím, že divadlo je politické vědomě, záměrně, ale že i když politické být nechce, je politické právě proto, že se političnosti vyhýbá – jinými slovy říká, že je smířeno se statem quo současného světa. A lze připomenout ještě jiné opakované tvrzení, spojené především s emancipačním hnutím feminismu: že i osobní je politické.

 

Je třeba se ovšem pozastavit i u onoho „zobrazení“ v Brechtově výroku. Politikou se můžeme aktivně zabývat i bez divadla. Ale je-li jednou divadlo druhem umění, pak „divadlo jako zobrazení světa“ je podstatná část úvahy. Má být divadlo „zrcadlem společnosti“? Má zobrazovat soudobou realitu ve smyslu vytváření metafor soudobé (politické) reality?

 

„Zatímco na východě se jednalo o hru s tajnými zprávami, na západě se divadlo vydalo cestou otevřené provokace, kdy diváci opouštějící sál a práskající dvěřmi byli spíš pravidlo než očekávání,“ píše Florian Malzacher ve sborníku příhodně pojmenovaném Nikoli jen zrcadlo – hledání politického divadla dneška. Troufám si tvrdit, že dnešní divadlo v Česku a Slovensku je „zabržděné“ v představě o nutnosti vytváření metafor, jako by to byl hlavní cíl. Zcela prostě řečeno: tleskáme si za to, že složitým způsobem řekneme již dávno svobodně vyslovenou pravdu, se kterou všichni souhlasíme, protože to je mimochodem i způsob, abychom si rozuměli. Ale tímto stavěním metafory na piedestal si bráníme chápat divadlo v onom smyslu „vykládání dnešního světa“.

Samozřejmě, divadlo není omezeno jen na vytváření metafor, vždyť další opakované tvrzení zní: „Divadlo je komunikace.“ V dnešním divadle je kromě oné „nejklasičtější“ představy divadla (překrývající se ve středoevropských poměrech s „činohrou“) mnoho způsobů, čím divadlo může být a jak fungovat mimo logiku zobrazování.

Pre pokračovanie článku a pre prístup do archívu, si prosím zakúpte ročné predplatné. Ďakujeme a prajeme dobré čítanie.

 

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *