2021 03 VäzeniePolitický KapitálTematický KapitálVězení je symbolickým odrazem společnosti

Jiří Mertl11. marca 202155

O vězení lze říci, že je to instituce, kterou všichni známe, ale mnoho toho o ní nevíme (pokud samozřejmě v nějaké roli ve vězeňství nepůsobíme). Je to pochopitelně dáno totálností této instituce, jak slavně poukazoval Erving Goffman (1968). Nicméně totálnost je nutné chápat nikoli ve smyslu striktně nastavených pravidel a jejich vynucování, ale ve smyslu komunikace navenek a povědomí veřejnosti o tom, co se děje za zdmi věznic. Toto povědomí je v podstatě téměř výhradně konstruováno médii, která reprezentují určité (často bulvární) střípky týkající se zejména podmínek vězněných osob ve věznicích. Ostatně i česká média bohužel fungují podobným způsobem a větším objektem zájmu je pro ně útěk vězněné osoby než její úspěšný návrat do společnosti.

John Pratt (2007) dokonce média považuje za jeden z vysvětlujících faktorů, proč jsou skandinávské vězeňské systémy odlišné ve smyslu většího důrazu na rehabilitaci a (re)integraci vězněných a propuštěných osob. Skandinávská média totiž nereprezentují vězeňskou problematiku a systém v tak bulvárním světle (zejména s ohledem na „komfort“ vězněných osob), jak je tomu ve většině jiných evropských států. Skandinávské systémy proto nemusí čelit nesmyslné a často nepodložené kritice, která generuje zkratkovitá rozhodnutí a opatření v podobě přitvrzení v trestní politice, o němž víme, že je neúčinné a nic neřeší, a drakonizace podmínek pro výkon trestu, která dále ničí životy vězněných osob a dělá je nebezpečnějšími, než jaké byly před nástupem trestu.

Didier Fassin prostřednictvím své knihy Prison Worlds, stejně jako další etnografické práce z vězeňského prostředí, představuje možnost překonat tento mediálně konstruovaný obraz vězení, jednotlivých věznic a vězněných osob. Fassin navazuje na (z principu věci) nepříliš početnou literaturu: mimo již zmiňovaného Sykese, jenž zkoumal věznici ve Spojených státech, existuje ještě jedna studie tamního vězení, která je unikátní využitím metody auto-etnografie, tedy zachycení zkušeností a poznatků přímo vězněnou osobou (Carceral 2006), a dále z Norska (Mathiesen 1965; Ugelvik 2014), Anglie (Crewe 2012), Indie (Bandyopadhyay [Read More]

Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte ročné predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *

Kapitál, 2018 — projekt z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia