2019 02 Kultúra jedlaNezaradenéTematický KapitálÚvod do politické ekologie trávení

Tomáš Uhnák11. februára 2019187

Zkoumání dopadů lidské aktivity na biosféru se v posledním desetiletí rozšířilo o nový významný aspekt. Ačkoli se politická, vědecká a společenská pozornost upíná primárně ke klimatické změně s jejími různorodými projevy, existuje oblast, která dlouho neprávem ležela na okraji zájmu. Diskurz o planetární ekologii se nyní zaměřuje také na zdraví člověka a zejména na zkoumání transformace lidské mikrobiální ekologie jako indikátoru narušeného planetárního ekosystému. Ustavuje se tak paradigma, které by se dalo pojmenovat jako ekologie metabolismů. Toto paradigma lze charakterizovat jako holistické vnímání propojení mezi zdravím krajiny a zejména zdravím půdy, zdravím střevní krajiny, a fyzickým a mentálním (psychickým) zdravím lidí. Velkým přínosem studia tohoto paradigmatu je zejména zjištění, že člověk se svými mikrobiálními součástmi je nedílnou součástí ekosystému biosféry a ustavuje se tak opět a nově přehodnocení ideologie růstu. Zejména v kontextu pochopení přírodních procesů jako předpokladu nejen pro přežití, ale i udržitelný rozvoj.

 

Diskurz, ať už v jakékoli podobě, o správném zažívání lidstvo provází od doby, kdy první lidé experimentovali s konzumací toho, co našli v přírodě. Složení stravy a ekonomie získávání stravy jsou jedním z nejvýznamnějších evolučních momentů. Strava a způsoby jejího získávání souvisí s reprodukcí, biopolitikou a tvorbou výrobních prostředků. Diskurz o roli mikroflóry neboli mikrobioty v lidském těle však zaznamenal významný rozvoj až v 21. století a představuje dnes jednu z nejzajímavějších a nejslibnějších oblastí bádání. Zejména kvůli tomu, že jsou odhalovány souvztažnosti, které mohou mít vliv na další rozhodování o strategiích a vizích pro udržitelný vývoj a funkci zemědělství, výroby potravin a obecně pro péči o krajinu půdní a krajinu střevní. A to zejména proto, že jsme schopni mnohem lépe rozumět vlastnostem a mechanismům fungování mikrobiálních komunit ve vztahu k životnímu stylu společnosti a provázanosti environmentální a sociální ekologie. S důrazem na mechanismy fungování vztahů s půdou a hospodařením s commons – společně sdílenými statky, jako je voda, půda a vzduch. Ovšem stále více se ukazuje, že mezi commons, nebo pro začátek alespoň mezi základní univerzální práva, by mělo patřit také zdravé jídlo jako předpoklad pro zdravou mikrobiotu.

 

Ačkoli je mikrobiota a její funkce stále téměř neprobádanou oblastí, současný diskurz doprovázející její výzkum je ten, že o se o ní mluví jako o dalším orgánu uvnitř lidského organismu. Střeva dospělého člověka jsou domovem populace mikroorganismů, které mohou čítat až 100 trilionů, 500–1 000 druhů a tvoří hmotu o zhruba dvou kilech váhy. Svým počtem tak přesahuje jakékoli jiné mikrobiální komunity tvořící lidské tělo. Funkcí mikrobioty je „sklízet“ nutrienty ze stravy, ovšem tento aspekt má přinejmenším jeden důležitý rozměr.

Pre pokračovanie článku a pre prístup do archívu, si prosím zakúpte ročné predplatné. Ďakujeme a prajeme dobré čítanie.

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *