2019 05 OdboryTematický KapitálŠpatně placené peklo platformové práce

Kateřina Smejkalová10. mája 2019184

 

Cyklisté a řidiči se zářivě zelenými hranatými termobatohy Uber Eats začínají být součástí pouličního koloritu center evropských velkoměst do té míry, že už jim mnozí z nás ani nevěnují zvláštní pozornost. Jejich specifická forma práce je však něco, co by si pozornost zasloužilo − všichni tito poslíčci a mnozí další totiž vykonávají práci v podobě jednorázových úkolů zprostředkovaných digitálními platformami. Jejich vzestup je mezi technologickými změnami, kterých jsme aktuálně svědky, jedním z vůbec nejzásadnějších fenoménů.

Na základě automatizovaného sběru a vyhodnocování dat propojují digitální platformy poptávku s nabídkou v jinak sotva přehledném digitálním prostoru, ať už jde o spotřebitele a obchodníky (Amazon), ty, kteří informace hledají s těmi, kteří je poskytují (Google), turisty a majitele nemovitostí (Airbnb) nebo právě ty, kdo poptávají vykonání nějaké práce, a ty, kdo mají čas, zájem a odpovídající kompetence práci vykonat. Drtivá většina takových transakcí nebyla bez platforem vůbec realizovatelná. Pro část tohoto segmentu se vžil zavádějící název ekonomika sdílení, ale zejména u platforem, které zprostředkovávají extra vynaloženou lidskou práci, je toto označení vyloženě chybné: mluvit o „sdílení“ auta v případě Uberu dává asi takový smysl jako hovořit o sdílení francouzského klíče u instalatéra, který přijde opravit dřez – je to zkrátka především práce. Daleko přesnější je označení gig economy, které bývá do češtiny překládáno jako zakázková ekonomika.

Pre pokračovanie článku a pre prístup do archívu, si prosím zakúpte ročné predplatné. Ďakujeme a prajeme dobré čítanie.

 

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *