Tyto básně byly automaticky vygenerovány počítačem za pomoci umělých neuronových sítích. Neuronová síť sama o sobě nic neumí a je třeba ji natrénovat pro činnost, kterou má vykonávat. K natrénování této sítě byly použity texty básní ze serveru www.pismak.cz. Neuronová síť tyto básně nekopíruje — a to ani jejich části — ale pouze se podle nich učí pracovat s jazykem a vytvářet básnické obraty. Postupně se učí z jednotlivých písmen skládat smysluplná slova, ze slov gramaticky správné konstrukce, z nich verše a konečně i celé básně. Po dostatečném natrénování je schopna generovat libovolné množství unikátních básní, které jsou stylisticky i obsahově kompilací všech básní použitých pro trénink. Výsledné básně jsou tedy jakýmsi průměrem tvorby všech několika desítek tisíc autorů, kteří kdy na Písmáku něco publikovali. Základní principy algoritmu jsou popsány na www.mlguru.cz/basnik/.
PÍSEŇ PODZIMU
proč se nedorazíš?
telefonát není naděje
pořád doma na týhle planetě
čas pro tebe stále dupe svou
na na na…
já vím, že v duchu prozrazuju snář
poznám že nejsem nic víc
BOLEST
s radostí
čeká
co vše nám vezme
SRDCE UMĚLÉHO SVĚTA
svět malé hudby se rozesmutní
prázdná slova se změní v oranž
děravá kapsa, vydechnutí
zbořené domy, slaná slova
připomínají valčík zapomnění
MILUJI
miluji lásku
KONEČNĚ ŽÍT
chci vyjít z kostela
strohé střízlivosti
a s jitřenkou v plamenech
začít snít
NEJSI TAMARA
jsi ludmila
NEJHEZČÍ DÁREK
50 kčs, tak mám tě rád
DŽÍNOVÁ POKROPANÍ
tak přestaň, smiř se s tím
moje řeč, můj dech, být svá bez peněz
myslím, že jsi žena co dech ti dá
s tebou už nevím co s tím
když večer temně září
chuť ve mně zůstane
jen v klidu mi tvý kroky jdou
už dávno se směje
zkouším se vrátit
nechci se ptát
hledám skrýš
každou noc
a pak se ztratí
neumím lhát
a nejde to vrátit
Všechny citované básně pocházejí ze sbírky Poezie umělého světa (Backstage Books, 2016) a ze stránky http://www.mlguru.com/basnik/.
