Menalkas, Damoetas, Palaemon
MENALKAS
Řekni, čí to jest stádo, ó Damoete! – Meliboeovo?
DAMOETAS
Nikoli, Aegonovo, jež nedávno svěřil mi k pastvě.
MENALKAS
Kterak jste nešťastné stádo, vy ovečky! Zatímco pán váš
Neaeru ze strachu hlídá, by mně snad nedala přednost,
námezdník ten, váš pastýř, vás dvakrát v hodině dojí,
vám tím veškeru sílu a jehňatům odnímá mléko.
DAMOETAS
Pomni, že takovou věc bys skromněj měl vytýkat mužům!
Známo je, kýms byl sveden – jak úkosem hleděli kozli – v které
svatyňce též – však nymfy se laškovně smály!
MENALKAS
Bylo to tenkráte, myslím, když viděly, kterak jsem řezal
zlovolně Mikonu stromky a na nich mladistvou révu.
DAMOETAS
Zde snad, v bučině staré, když Dafnidu luk jsi a šípy
zpřelámal, závisti pln, když viděls, Menalku zvrhlý,
já jak dávám chlapci ten dárek – a kdybys byl neměl
provést mu nějaký pych, pak závistí bledou jsi zhynul.
MENALKAS
Co si má počíti pán, když tuhletu drzost má zloděj!
Copak jsem neviděl já, jaks Damonu, ničemo, kozla
hodlal z nástrahy vzít, ač Lyciska štěkala strašně?
Když pak křičel jsem já: „Kam plíží se [Read More]
Pre pokračovanie článku, si prosím zakúpte predplatné.
Ak už naše predplatné máte, prihláste sa.
