Viva la restauración!

Tři ocásci11. februára 20191487

Může mít podávání jídla a vlastně i provozování hospody podvratný potenciál? My říkáme, že ano! Jak chceme z jedné malé cukrárny a baru v Brně měnit svět k lepšímu, píšeme z pohledu kolektivu Tří ocásků.

Jsme Tři ocásci, sociální družstvo, které provozuje cukrárnu a kavárno-bar, kde podáváme veganské jídlo a sladkosti, zapatistické kafe a jiné drinky, pořádáme akce, prodáváme různé politické knihy a časopisy. Snažíme se to dělat s kolektivní odpovědností, nehierarchicky a hlavně pro radost nás i lidí, kteří k nám chodí.

Pro začátek musíme říct, že je možné, že si zde přečtete něco, co za pár měsíců nebude platit. Jsme ve stadiu přetváření, slaďování, přenastavování toho, jak fungujeme a jak si představujeme naši budoucnost. A nebude-li to fungovat, rozbijeme to a zkusíme postavit znovu, jinak.

Některé věci jsou však jistojisté. Skrze naše podniky chceme vytvářet bezpečný, respektující a svobodný svět, kde jsou práva všech bytostí a planety nadřazena ziskem hnané ekonomice, kde se moc nekoncentruje v rukou institucí a několika nejbohatších. Svět, kde se aktivně hledají způsoby, jak umožnit všem jednotlivcům co nejvíc se přímo podílet na informovaném a zodpovědném rozhodování. Svět vybudovaný na rovnosti, solidaritě a nekonečné zábavě. K naplnění všech těchto ideálů vede cesta trnitá, vydáváme se však po ní s odvahou a chutí.

Tento text má být o našem vztahu k jídlu a v našem vztahu k jídlu se dobře promítá to, jaký podnik, komunitu a svět chceme.

Normální by mělo být nést odpovědnost

Ačkoli kvůli naší vizi světa můžeme být považováni za partu pošahaných levicových radikálů a radikálek, snažíme se u nás o pravý opak – nalákat co nejširší spektrum hostů a hostek a přetvářet jejich pojetí toho, co je normální. Chceme jim ukázat, že normální může být veganská strava, neplýtvání, doporučené ceny za obědy podle finančních možností lidí, dát si zdarma kafe nebo polévku, pokud zrovna nemáte peníze, nebo naopak nechat nějaké peníze – pokud je máte – na kafe nebo polévku pro někoho jiného. Že je normální snažit se co nejvíce zkracovat výrobní řetězce – péct a vařit většinu věcí u nás, nakupovat lokální suroviny, suroviny v biokvalitě, suroviny od jiných družstev nebo prostě barterovat. Zkrátka chceme ukazovat, že je normální přemýšlet nad aspekty výroby a zpracování potravin a snažit se snižovat zátěž na životní prostředí, zamezovat utrpení zvířat, nepodporovat vykořisťovatelské způsoby práce. Proto u nás například dostanete jídlo s sebou jedině do zálohované krabičky, proto jsme si zařídili odvoz bioodpadu, proto u nás nekoupíte nic s palmovým olejem.

Samozřejmě že sladit naše ideály s realitou vyžaduje každodenní hodnotové vyjednávání na různých úrovních. Jídlo má pro nás velký potenciál sbližovat, propojovat a pomáhat. Zároveň vnímáme neudržitelnost řetězce jeho výroby, zpracování a distribuce. V této dvousečnosti se snažíme nalézat nejlepší řešení. To je však při množství porcí, které denně připravujeme, náročné. Vyhýbat se nákupům ve velkoskladech je pro nás nemožné, protože sehnat potraviny jinde by bylo strašně nákladné a také logisticky obtížné. Nemůžeme se ani plně držet zásady lokálnosti. Některým exotickým surovinám, třeba rýži, sezamu nebo kokosovému mléku, se ve veganské provozovně nevyhneme. Proto neustále vyjednáváme mezi našimi zásadami a reálnými možnostmi, které před sebou máme.  

Základní kámen

Nejsme parta profi kuchtíků a kuchtiček, většina z nás jsou amatéři, které prostě práce v kuchyni baví. Co se nám nedaří nasekat s chirurgickou přesností Gordona Ramsayho, to se snažíme kompenzovat srdíčkem. Obecně chceme, aby pro nás práce byla v první řadě zábavou, abychom ji dělat chtěli, a ne museli. Všichni tak nějak víme, že námezdní práce je naprostá zbytečnost vymahatelná jenom skrze tvrdou ruku kapitalismu. My si z té nutnosti chceme udělat příjemnost, pracovat, ale s pocitem pohody a způsobem, jaký nám vyhovuje.

Vaření, pečení a servírování drinků je pro nás základním kamenem našich dalších aktivit. Díky nim vyděláváme nějaké peníze na to, abychom mohli budovat prostor, v němž si můžeme hrát a být političtí. S naší touhou po svobodě tančíme na hraně podniku, který musí vydělávat, a sociálním centrem, které je zde pro komunitu, pro sociálně slabší, pro všechny, kdo nás potřebují, a pro všechny, které potřebujeme my.

Provozovat hospodu a cukrárnu s ideály, jichž se chceme držet, a do toho být obklopeni systémem zcela hodnotově opačným – s rostoucími cenami pronájmů, zboží, tlakem na maximální efektivitu a výdělek – je prostě náročné. V rámci hledání funkční alternativy se místo vydělávání na principu námezdní práce snažíme podporovat se navzájem a naplňovat naše potřeby i nepeněžně, skrze věci, které kolektiv nabízí: máme malý družstevní obchůdek, v němž si můžeme nakoupit za velkoobchodní cenu, máme pro sebe vždy nějaké jídlo zdarma a vzděláváme se navzájem – učíme se od sebe, jak dělat grafiku, jak si dávat zpětnou vazbu, jak mezi sebou komunikovat.

Proto děláme kromě klasického provozu i další věci, které chceme zcela oprostit od systému peněz. Plánujeme a provozujeme je dobrovolně a jsou z principu bezplatné. Máme freebox, kam si chodí vybírat hipsterští sousedé i lidé bez domova, děláme podzemní univerzitu, kde se zadarmo můžeme učit jeden od druhého, máme knihovnu s osvobozující literaturou, kam se může bezplatně přihlásit každý nadšený čtenář nebo čtenářka, poskytujeme prostor pro schůzkování dalším kolektivům, pořádáme různé přednášky, koncerty, workshopy.

To všechno kvůli tomu, abychom tvořili svobodný prostor, kde bychom se mohli ukrýt před nepohodlím tohoto světa a budovat malý ostrůvek pozitivní revolty, jež má ukazovat, že je možné dělat věci jinak. Chceme budovat bezpečné prostředí a vytvářet síť s lidmi a kolektivy, kteří to mají podobně. Neurony našich spojenectví vedou například do pražské Jídelny kuchařek bez domova a do družstevního bistra Střecha, kde zaměstnávají lidi po výkonu trestu a lidi se zkušeností s bezdomovectvím, do pařížské anarchistické pekárny La Conquête du Pain, do katalánské družstevní sítě pěstitelů a výrobců potravin Cooperativa Integral Catalana, k zapatistickým pěstitelům kávy a k dalším kolektivům s podobnou vizí. A samozřejmě do Kliniky, která již brzy bohužel dodýchá. V našem úsilí jsme sice v drtivé menšině, ale zdaleka ne osamocení. To nás nabíjí rozvíjet naše družstvo dál.

Autori prevádzkujú brnenskú družstevnú férovú kaviareň, cukráreň a vegánské lentamente

Napíšte komentár

Vaša emailová adresa nebude publikovaná. Povinné polia sú označené *

Partneri: